O hudbě v Dědicích

Peter Paul Rubens, Klanění tří králů, mezi 1628 a 1629

Zde uvedená díla jsou předváděna dědickým kostelním sborem vedeným Františkem Adamcem, jedním ze současných dědických varhaníků (když je jednou za čas potřeba, zastupuje jej Václav Zeman).* František Adamec je od poloviny prosince 2022 předsedou Osadního výboru Dědice.

Místem schůzek dědického osadního výboru je Katolický dům v Dědicích – tak zvaný Kaťák. Po dokončení rekonstrukce domu je v něm od jara 2022 poskytováno i sociální bydlení. Stalo se tak po téměř sto letech od položení základního kamene Katolického domu v červnu 1922. Po postavení byl Katolický dům ve dvacátých až čtyřicátých letech 20. století využíván jako hostinec a také jako zázemí pro ochotnické divadlo a pro činnosti dědických katolických spolků, jako byly Sdružení katolických žen, tělocvičná jednota Orel) a činnost farnosti. Sál v přízemí domu, v němž bylo od roku 1925 provozováno dědické kino (pozdější Kinokavárna), využívá v současnosti Sdružení volného času Maják (dříve Dům dětí a mládeže). Katolický dům je místem schůzek Spolku Katolického domu. Ten v Dědicích působil v letech 1921 až 1952. Po nucené přestávce v Dědicích vykonává činnost od svého obnovení v roce 1990 až do současnosti.

Skupinka "asi tuctu" ochotných zpěváků, v níž jsou zastoupeny hlasy soprán, alt, tenor a bas (SATB), se neschází týden co týden celý (školní) rok. Pravidelně se začíná se zkoušením vždy přibližně měsíc (a půl) před Vánoci, a pak v dalším roce opět až před Velikonocemi.

Michael Damaskinos, Klanění tří králů, mezi 1587 a 1591

Zkoušky konané jednou za týden v neděli navečer začínají v 17 hodin a trvají asi hodinu a čtvrt až hodinu a půl, do půl sedmé. Zpěváci si postupně rychle připomínají již dříve uvedené a tím pádem zažité, dobře známé skladby. Při zkoušení zpívají po jednotlivých hlasech, a potom skladbu zpívají společně. Chuť naučit je novým věcem vede Františka Adamce, aby zpěvákům a zpěvačkám k naučení předkládal i skladby nové.

Zájemci, kteří se chtějí účastnit na hudbě v Dědicích i jako zpěváci dědického sboru, jsou očekáváni a vítáni. Je to jednoduché. Rozmyslete se, přijďte a přidejte se.

Předchůdcem Františka Adamce na místě dědického varhaníka byl zhruba do poloviny devadesátých let 20. století (?) Zdeněk Daněk. Tento bývalý učitel se synem Romanem bydlícím v jižních Čechách byl v 90. letech již v důchodu. Vedle chovu hnědých koz, z nichž některé se dostaly až do vyškovské ZOO i jinde, pro něž sekl kosou trávu i na Příhonu (Příhoně; dnes tudy vede asfaltová cesta až do Hamilton), a chovu včel ve včelíně, prakticky bez ochranných pomůcek (jen včelařská kukla), někdy a někomu příležitostně dával i soukromé hodiny (hudební nauka, němčina) či dva své následovníky vzdělával ve včelaření (jedna vzdělaná paní a jeden pán). Když popisoval, jak se jeden z nich obleče kvůli ošetřování včelstev do skafandru, se tomu smál.

Ve zpravodajství iDnes si o něm ještě dnes můžeme přečíst článek z roku 2001 s názvem Od hudby seběhl ke kozám, v němž je citován i v souvislosti s chovem obecního kozla.

Paolo Veronese, Klanění tří králů, 1573