Přírodní podmínky Moravy

Povrch Moravy tvoří z větší části pahorkatiny, vrchoviny a ne příliš vysoká pohoří.

Na hranici s Čechami se rozkládá Českomoravská vrchovina. Součástí Českomoravské vrchoviny je i masiv Žďárských vrchů.

Východně od Českomoravské vrchoviny se pak nachází Drahanská vrchovina s Moravským krasem.

Na severu Moravy a na jihu Slezska se pak rozkládá pohoří Hrubý Jeseník s nejvyššími moravskými horami Pradědem (1492 metrů nad mořem) a Vysokou holí (1465 metrů nad mořem).

Jihozápadně od Hrubého Jeseníku se na hranici s Čechami a Kladskem rozkládá Králický Sněžník.

Jihovýchodně od Hrubého Jeseníku se zvedá Nízký Jeseník (včetně Oderských vrchů).

Na jižní a střední Moravě se pak podél řek rozkládá několik nížinatých úvalů a "bran", které oddělují výše uvedená pohoří od pohoří na východě Moravy, jimiž jsou Bílé Karpaty, Javorníky, Moravskoslezské Beskydy, Vsetínské vrchy, a západněji položené Chřiby a pahorkatina Ždánický les.

Podél toku řeky Moravy, která od severu k jihu protéká celou zemí, leží Hornomoravský úval a Dolnomoravský úval.

Na Hornomoravský úval navazuje na severu Moravská brána, na jihu pak Vyškovská brána, s níž na jihu sousedí Dyjsko-svratecký úval. U Mikulova se zvedají Pavlovské vrchy.

Na řece Moravě se nachází i nejnižší bod celé Moravy (148 metrů nad mořem) na soutoku s Dyjí v nejjižnějším výběžku na trojmezí se Slovenskem a Rakouskem (Dolními Rakousy).

Většina území Moravy spadá do povodí Dunaje a do úmoří Černého moře, část do povodí Odry a tím do úmoří Baltu. Nejdelší moravskou řekou je právě Morava (354 km; na českém území 270 km). K dalším důležitým řekám patří Bečva, Dyje (částečně v Rakousku, respektive v Dolních Rakousích), Jevišovka, Jihlava, Odra (částečně ve Slezsku), Oslava, Ostravice (částečně ve Slezsku), Svitava a Svratka (částečně v Čechách).