První Československá republika v Čechách, na Moravě, ve Slezsku, na Slovensku a na Podkarpatské Rusi

V první světové válce bojovalo 1,5 milionu mužů odvedených z českých, moravských a slezských okresů, z nichž padlo 138 000 na straně monarchie a asi pět a půl tisíce (jen do konce války) v legiích. Více než 90 000 dobrovolníků zformovalo Československé legie ve Francii, Itálii a Rusku, kde bojovali proti Centrálním mocnostem (tedy i rodnému Rakousko­‑Uhersku) a posléze i proti bolševikům.

Po porážce Rakouska­‑Uherska byly 28. října 1918 země Koruny české, část Uherského království a Podkarpatská Rus sjednoceny do nového státního útvaru Československa. Prvním prezidentem Československa byl zvolen Tomáš Garrigue Masaryk.

V období od vzniku státu až do zániku první republiky bylo Československo unitárním státem a zůstalo jediným demokratickým státem ve střední Evropě.

Přes svůj deklarovaný národní charakter (viz čechoslovakismus) mělo Československo na svém území významné německé, maďarské, polské a rusínské národnostní menšiny.

Po vyhlášení nezávislosti došlo k pohraničním střetům s Polskem a Maďarskem stejně jako k nepokojům v německých oblastech státu. Problém nepřátelských sousedů se Československo pokusilo vyřešit spojenectvím zvaným Malá dohoda, systémem spojeneckých smluv s Francií a Británií a od roku 1935 i smlouvou se Sovětským svazem.

Německá menšina v pohraničí se v důsledku Velké hospodářské krize, masivní nezaměstnanosti a intenzivní nacistické propagandy radikalizovala a začala požadovat odtržení od Československa. Tyto snahy reprezentovala SdP vedená Konradem Henleinem.

Na nátlak nacistického Německa a evropských mocností bylo v září roku 1938 Československo Mnichovskou dohodou (podepsána Německem, Francií, Británií a Itálií) donuceno postoupit Německu pohraničí (tzv. Sudety). Mnichovská dohoda bývá také označována jako Mnichovská zrada či Mnichovský diktát, jelikož zástupci československé strany k jednání přizváni nebyli a vojenská aliance Československa s Francií a Británií se ukázala jako zbytečná. Jižní oblasti Slovenska a Podkarpatské Rusi připadly Maďarsku, malou část československého území (zejména oblast Těšínska) získalo Polsko. Tento okleštěný státní útvar se psal se spojovníkem (Česko­‑Slovensko) a je nazýván druhá republika.